Ostrava 11. října 2009
Milí kamarádi,
rádi bychom Vám poděkovali za dobrý nápad pro dárek ke svatbě, tj. dárkovému poukazu.
Nemohli jsme si dlouho vybrat, nejdříve jsme byli pro nějaký adrenalin, ale nakonec jsme se rozhodli pro nabídku
VÍKEND PRO DVA.
Ubytováni jsme byli v seminárním hotelu Akademie ZFP v Hrubé Vodě nedaleko Olomouce (to jsme se dozvěděli až z faktury, kde to vlastně je). Byli jsme ubytováni v pokoji označeném jako bussiness suite, který měl kromě předsíně, chodby, kuchyně i se sporákem a myčkou na nádobí i obyvák s koženými křesly a gaučem, s televizí a DVD přehrávačem, dále s ložnicí, sociálním zařízením a koupelnou s velkou vanou. Nemohu zapomenout na to, že nás v jídelně čekalo chlazené šampaňské a nějaké ovoce.
V ceně pobytu byla útrata v restauraci 1 350,- Kč, což zas nebyl takový problém - dve večeře a bylo to, ale co, v ceně byla přece romantická večeře. Hned po několika chodech a Radegastech jsme měli 2 hodiny k dispozici saunu a vířivou vanu v přízemí hotelu. V sauně bylo kolem 90 stupňů a nedalo se tam dlouho vydržet, ale to jistě všichni znáte, jaké to tam je. Bohužel po sauně se nám už voda v perličce zdála moc studená, i když měla třeba 30 stupňů. Relax na 100%.
V sobotu, hned ráno po pátečním příjezdu jsme se rozhodli čas věnovat olomouckým památkám, kterých tam bylo požehnaně. Procházeli jsme kolem kašnen po horním i dolním náměstí a napočítali jich tak asi 7 nebo 8. Olomouc je moc hezká. K orloji na náměstí jsme přišli zrovna ve 12.00, kdy kolem stálo hodně lidí a kdy se spustilo bimbání hodin a začaly se ukazovat postavičky nad mohutnými ciferníky. Mezitím pořád hrála nějaká hudba a poté, co lidé pozvolna opuštěli místo, které přitáhlo tolik zvědavých očí a uší, jsem si měl možnost pofotit ciferníky a dozvědět se kolik zajímavých časových údajů orloje ukazují, tak například, ciferník pro 12 hodin, ciferník pro 24 hodin, minutový ciferník, ciferník ukazující české svátky lidí, ukazatel roku, ukazatel astrologických znamení a to je myslím všechno. Mimochodem, zapomněl jsem poznamenat, že bylo 3. října 2009, tzn. den před naším 1. svatebním (bavlněným) výročím.
Po únavné, ale velice krásné a poučné turistice po moravských památkách Olomouce jsme si zašli na řízek a pivo. Tak jinak, na řízek a kofolu, bo nás už bolely nohy.
Vyzbrojen foťákem, baťohem a pivem, vykročil do města s huronským křikem. Naší další procházkou bylo hledání auta někde u olomouckého hlavního nádraží. Naštěstí jsem si zapnul svůj GPS přijímač už u auta, tak jsem dohledal souřadnice odkud jsme vyšli a našli nejkratší cestu k autu.
Po příjezdu z města jsme si z posledních sil šli zahrát tenis na blízké kurty. Moc nám to sice nešlo, já to hrál poprvé, Jarča podesáté, ale začalo mě to bavit. Bohužel letní dny skončily a tak byla brzo tma a zima, která nás donutila skončit už před 19.00, do kdy jsme to měli mít v ceně, na hodinku. I tak si myslím, že nám to stačilo. Pak přišla druhá romantická večeře.
V neděli ráno, po odhlášení z našeho bussiness suite pokoje, jsme se byli projít na 5 hodin do lesa hledajíc dlouhou kešku. Po tůře cestou v nedaleké hospůdce jsme vyzkoušeli uzenou klobásku, jejíž půlku dala Jarča hladové potulné kočce.
Tento pobyt jsme si pořádně užili a vyzkoušeli všechno, co bylo v ceně pobytu až na stolní tenis, který jsme z časových důvodů nestihli. Nakonec připojuji pár fotek, které by mohly celé tyto statě nahradit.
Neděle 4. října 2009 - naše výročí - odjezd domů, kde jsme to ještě zapili šampusem s Jarčinými rodiči.
